Svit nitra

Svit nitra

•●⊙●•  ♡  •●⊙●•

Rozvernými nebesy se toulali,

doteky třpytu, jenž záři odráží.

Žasl bezprostředností na lavečce nádraží.

Spolu obyčejnost v nádhernosti krásy poznali.

•♡•

Tu a tam loudavý vichr ostych oddělil,

nesmělým studem rděly se i červánky.

 Opojeni namodralým nektarem lásky vzácné čekanky,

nejniternějším trápením bytí a naděje.

•♡•

Lapeni průzračnou láskou, nebeským lesem bloudili.

Vroucí slunce dohasínalo, zářivá koruna mizela za obzor,

nejposlednějším paprskem nicotnosti políbili špičky hor.

Nesmírnost věčné lásky změřili.