Sluníčkář

často jsem ti jenom
svůj
příběh vyprávěl
příběh zimy cest v závějích let
ne ze zlata
žel z lásky
ze soli
čekal na den
kdy hodinář v oblacích
dá mi krystaly
oči a smích

poraženým vítězem
až to přebolí
pata špička pata

tak i já frnk
v život ve větru

Bohu věřil

i přede dveřmi

dívko že tebe
a Tebe
roztikám dotekem v básni souznění

v tu celou noc pod peřinou
kdy se říkat smí
pojď verše lhát se mnou
přijď
dát
bázně
mi

… ale dnes jsem v pravdě starší

i vzdálen motýlům
jednou že budu lepší
než cit
nebeský šum

…



mnoho let jsem poztrácel
mnoho ztrácet letěl
a dnes já trhan
tichem cel
hvězdou hořím necel

skučen
listem toulavým
meten
králem
ve stín
-
já vím

já vím
to je to štěstí
že již Tě blízko mám

to kukání prázdna v básníku
stan
uvnitř jen sám
jak v seschlém kempu polibku
kde shořel talisman

koflík
modrých puntíků

noc na kříži
v rybníku
v slzách nabírám


...

tam na břehu jsem

chleba
času
lámu

tam na břehu jsem

vrba třásní
ke dnům

a já slýchám ozvěnu
slýchám

zvon polední

tvůj
vítr

tmu
a srdce v ní

pata špička pata

že často jsem ti jenom
svůj
příběh vyprávěl
příběh zimy cest v závějích let
ne ze zlata
žel z lásky
ze soli
čekal na den
kdy hodinář v oblacích
dá mi krystaly
oči a smích