Múza

Po kůži voda ti stéká,
jak mrakům slzy kanoucí.
V touze kapka do moře vtéká,
směr srdce maják planoucí.

Jen letmý dotek duše souznění,
tichým teplem dlaní tvých.
Napovídají oblohy nám znamení,
než slunce zalije vše smích.

Teplo slov chlad rozpouští,
pod závojem noci náznaků.
Sny nám přání odpouští,
hvězdy jak pozůstatek diváků.

Zhmotnila ses moje milá,
ač bdím jsi tady stále.
Jak můza co pochopila,
že bez lásky nelze jít dále.