Láska Jako Neslyšná Nebáseň

rozmlácená kytara
hrající deštěm
omotala strunu bluesovým veršem
a strhla mě s sebou
kobylkou smutku
u bezeslabičného banánku
jenž se chtěl připojit v rozkroku
rozpáleného adaptéru
který by ji nejradši pověsil na tón
a rozhoupal akordem
kapelu pomeranče
leč nekompatibilní zásuvce
z níž vyletěla bohužel
jen hluchá nebáseň
o pošetilém pěvci
-
a podtónem ozvalo se pouhé
žaluj si to srdci
že už se hudbou nemodlíš

dělal jsem že to neslyším
a ona na mě začala padat múza
naštěstí
jsem jí i tentokrát utekl sem
a tak je to tu