Smutek Pampelišek

vy hvězdy za oknem
kam chodíte spát
když světel dotýkáte?

pampelišky
sluníčka ze zahrad
bdíte nad tvrdou zemí
má vás někdo rád?

na tváři rosné korálky čekají slunce nit
zkouším vstát po pádu
v čekárně na úsvit

esence křehké růže
je daleko
příliš daleko

je pozdě
na blízkost a souznění
nic necítím
jen pelest od postele

nosem plují ohně bez vůně
kapesník sbírá dech
příkoří dny a dny

a kde jste vy paprsky zlatavé
vy ztracení léčitelé?

v žilách krvavé řeky šleh
v krvinkách modřiny
na vorech žilek odkázaných tesknotě
noří se v bolu
a brečí mi
brečí
imunity zběh

na blýskající ztracené roky
hlavu točí
do každého zlomku vteřiny

odchází s jasnými
anděli hvozdu

kde chvíle zasněné
hebké kde víly?

a život co tu šel
sebral děj pro zimy

krev
ta sráží tmy
abych šel svou poslední míli?

srdce! ... kdo to lesem pílí?

já nechci!
nechci!
ještě mě neukončíš?

a dusím se proč?

plicní červotoč vrtá to pro poskoč
srdce není kolotoč
buch buch
buch

na bílé dveře
na bílém koni
blízko je ke konci

a nemoc
kolikrát se ještě před ní skloním
kolikrát
o zdraví bojovat?

nač prodlužovat utrpení
je čas...
a čas navždy se vzdát?

májíčci!

vy zůstanete tady
bdíte nad tvrdou zemí

a můj život?

sníh
třeba už zítra
rozedněný

má smutek pampelišek
že budu odnesen šedobílými padáčky
daleko od slunce