My

Vždycky to bude, ta nejsilnější touha
vše, pro co já žiju, to není chvíle pouhá...
Vždycky budeš ty, pak dlouho dlouho nic
jen ty, láska co trvá, jak cesta na měsíc.

Ten pocit, co se nedá ani zveršovat
že na ničem jiném nezáleží, budu si pamatovat
že Ty a naši kluci, to je vše proč žiju
a i kdybych věděl, že už se nikdy nenapiju

i tak žil jsem rád, a Bohu děkoval
tak potkal jsem tě, a vášeň ukoval
kde nebylo nic, hned je celý svět,
tam žijeme a nelze nevidět,
že my jsme vesmír, ve kterém žijeme,
my, nikdo jiný, ten směr určujeme...