Ne!

podivnou chuť svíravého železa
měla tvoje láska
kterou dala jsi mi
a jazyk touhy na železe namrzá
hotelové léto
a já jsem slané zimy

slzy kanou
kanou
a nic tě nedostanou
to jenom já
se rozežírám v přítmí

ty si píšeš básně
jsi čím dál více slavnou
jenže tvoje verše prostě nepatří mi

zas je věnuj modru
ať osvobodí duše spřízněné

vždyť já miluji kobru
víc než tvoje ne!