. &

možná ti napíšu dopis
možná mě slova vytřepou z beránků
možná je zavolám
jak skřípe pant
v sutinách po zámku
třpytí si ego
strach si to črtá
ty modrý
hergot co mi to škrtá
já
to zkoušel
těžce
změnit děsy v pěšce
na šachovnici osudu
nakonec
zavřela jsi jedny dveře
a teď když se druhé neotevírají
mlátíš svazkem klíčů o kanál
tě vidím
a ty se díváš skrze mne
cestou pod řekou
hodně hluboko totiž tam na povrchu
vyrostly zdi času
a tvé samoty
na půdě rozervané suchem
je klíč hřebíkem ukřižovaného světa
tvůj vztek
jej chce zatlouct do trámu
stromu
kterého jsi nezasadila
a po mně chceš
když je dřevěně
abych ti ukázal metro
jímž cestují už nebeští draci
aby ses přestala třást
ty rozhrkaná duše
víš
upřímně
když sázíš pecku v izolaci
a zaléváš ji solí
žádný strom nevyroste
teď se nadechni
na
vezmi si žábry
jak bledá jeptiška trháš svý černý hadry
kdo by taky chtěl hnít u prosolených zdí
nadějí že rozpadnou se cihly
železo v betonu zrezaví
a po lusknutí cvrnk a frnk
až nám pomůžou ven
přestaneš se bát moře
a nakonec uděláš to
co otevírá všechny chrámy
když nenávist pase osud křivd
dáš to
srdcem nespadlým

a myšlenkami nevletěnými
k lapajícího dechu
prostě dáš to
klidně
a připustíš tu možnost
že jsem jenom ten kdo smí být přítomen
sbohem
tak můžem jít
dronem
jak pod drnem
rozplétat nit
posvítí ti kočka
hrobař a svaté it
měsíční spirit hrách nebo čočka
měsíční spyrit
žvejká si orbit
mňaucta
je to dle tvýho gusta
veselá busta
šťastně piš ta slova co držíš kříž Krista
zasyp mě popelem
hlína už došla
všecko to se mele ve hlavě od octa
prosím a dík
a nakonec uděláš to
co otevírá všechny chrámy
když nenávist pase osud křivd
dáš to
srdcem nespadlým

a myšlenkami nevletěnými
k lapajícího dechu
prostě dáš to
klidně
a připustíš tu možnost
jak samici vytřeštěnýho králíka chyť
á nešťastnej mazel
skládá se puzzle
tohle se neskládá
hustá je nálada
ty múzo co tu chceš bádat
olizovat rány
koukej už budeme padat
co je to za drába
kam si mě popadá
ve spárech jestřába
za vším je baba
na
mám ji
a nakonec je to jedno
.