Osamělým holkám

Osamělým holkám

 

Oči tvý zmatený.

Ruce chladný,

tichý být.

 

Smuteční záchvěvy.

V tváří dívky,

klukům nedávají klid.

 

Pocity zkroušený.

Řasy mokrý

jako vodní květ.

 

Kam asi zmizely,

ty úsměvy.

Nač je radost pohledět?

 

Osamělým holkám,

ona báseň zní.

Snad brzo přijde Pán,

co polibkem Vás probudí.

 

Představy zmařený.

Brýle růžový,

zkreslili ti svět.

 

Touhy dávno vysněný,

nejsou tak laciný,

Jak zdá se napohled.

 

Myšlenky tvý,

lačně hladový,

stále po princech.

 

Však žádní takový,

po světě již nechodí.

žijí v dětských snech.

 

Až přeci jen,

přijde ten,

co něžně tě pohladí.

 

Sladíš s Ním dech,

A dotykem na rtech,

Duše okusí lásky lahodí.