Večerní slýcháme cvrčků serenády,
jak měkce tvář tvoje se mojí dotýká,
je překrásně svěží, že mám tě tu tady,
já miluju tebe Ti zašeptám do ticha...
V objetí spojeni vesmírem dýchá,
kazdičká vteřina jsoucího bytí,
melodií vybrnkám, ať tebe se dotýká
a hvězdu co skočila ,ti do dlaní chytím...
Něžně si přivoním ,chci si uchovat tu vůni ,
jak duše tvá nádherná duši mé voní
a hvězdná teď obloha se koupe v tvých tůních,
jak kazdičké slůvko tvé v srdci mém lahodně zvoní..
Jak plyneme prostorem, tak není tu čas,
propleteni předivem posvátné chvíle ,
kdy zas poznala duše má, té tvojí hlas
a plně se nalezla v Jeho stvoření díle...