Nenech Ne

… a pro mé já
dnes už nechci znát
ani tvé malování
štěkajících štětců
cákanců
na trávníky citů

je pokoseno
co bylo oroseno

nasadím ti parohy domove
a poletíš ve dnech

a pro tvé já
ještě mít
ještě mít
ještě mít
tolikrát slunce letně?

a co já?

nech mě
nech mě jít
nech mě jít

cáknout ránu nový svit
zápalkou
s krabičky probdělé noci

uhoř
štípej dýme
létej popeli

tolikrát jsi nasliboval naději
že bude pěkně

ta tvá rodinná sága
na běsy sťatých tónů
je jak vyhrň sukni
že kalhotky nenosíš
aby hříchy pleskly ti na holou prdel nebe

kde náměsíčný básník
zatéká v podkroví
a v něm ticha vrkají

že polibky jsou cukroví
jenže
ta tvá hra
mě už nebaví

nech mě
nech mě
nech mě

a kdo to má poslouchat?
a na tebe se koukat?

běž si veršovat
do kouta
kde holka

nechala kluka
že měl cit jak mouka

a teď to těsto houstne
pršelo

až to upečeme
bude veselo

jen démon tě vítá ve tmě
jen démon líbá pouze na tělo

a co já?
ptalo se srdce?

neptalo?

ni slovo necáklo
už nic nemělo

nech mě
nech mě
nech mě

znělo křiklavě němě až to shořelo ...