Poetik – Vic než… (Mechová 8)
Dneska je to rok,
co obcházím tu blok,
Hochu, ty jsi marnej,
Hochu – Ty jsi cvok.
Dneska je to rok,
co obcházím tu blok,
Hochu ty jsi trapnej,
dej si k hlavě Glock.
Dnes tu zase chodím,
nemám ruce v bok,
V ruce papír tužku,
mám popsanej blok.
Mají mě za blázna
Ty nejsi z našich dob,
Směr motivace není rázná,
sám vykopal sis Hrob.
Kráčím po zablácený cestě nejblíž do lesa,
čistej vzduch a samota je moje komtesa,
špinavá game, daleko jsem od esa,
Jedna ranní kocovina naivitu odnesla.
Na věky zakopanej, vytesaná Hvězda,
Poklad připomíná střepy, vyrytá je kresba,
Říkaj mi: „V nejlepším měl bys přestat“,
Tovární nastavení, oni tomu říkaj Restart.
Pobočník je nezmar,
já nechávám to bejt,
Slova trochu rez maj,
Počkej až vyjde Mechová STR8.
Tuhle roli v hrsti nemáš,
řekne Ti: „Ke všem čertům táhni“
Víc než tisíc slov hledáš,
stejně jako dopis v láhvi…