Luční louskání

Jednotlivá malá Slunce dávají se na svou pouť,

neboť jejich černá srdce světlo chtějí pojmout.

Seber si jedno z nich a uciť tu příchuť,

vláhy, vzduchu, země a chuti obejmout.

 

Jemné a prodyšné prostírá se zde lože,

pečlivě omývané a důkladně nadýchané.

Neostýchej se, pociť dotyk té velmože,

a dostane se ti lahody neslýchané.

 

Stříbřitá bystřina osvěží tvé nahé kotníky,

zpěv ptáků nenaruší ani samotný čas.

V dáli pozoruješ pást se divoké koníky,

vracíš se sem, v myšlenkách, zas a zas.

 

Na obloze honí se jednotlivé mračné masy,

prolínají se, přesouvají se a sdružují.

Vítr hraje si se stébly, s korunami, s vlasy.

Načechraní hafíci tě bez dechu pozorují.

 

Žhavé nebe zdraví svými dlouhými paprsky,

příjemné teplo tak prostupuje celým tělem.

Mravenčení proletuje uvnitř jako blesky,

vyplňuje buňku za buňkou, atom za atomem.