Zažitý slib

Při srdci rozpomínám,
na drahé lesohrátky,
kde se dovádělo v rybníce,
kam sme odložily stud,
které procházely k průtokům,
a skrz zakreslily kýžené rukávy,
v obraze zakletého impresária.


Nemohu si dát říct,
vymlouvají mi zakázánou...

Teď sním svůj jazyk a nepolknu ho,
věřím v pravdy osudu ,
kde lítá plamená neostyšnost,
v ohni zámraků,
a věší prchavé okapy,
za deštivých obloh.


Zažitě slib já dodržím,
pokropím spálenou poetiku,
ať se utopím v cikádách serenád,
kde prošpikuji zdál matoucí,
přes vod sněhových kmotřiček.


Zemičko zem,
mým jsi domovem,
tak přikaž přání Afrodit,
a zavaž tkaničkou bosé milence,
v libujících nirván,
jež sláskované vyhrotí melodrama,
od úst k ústím šplouchání,
po spoutání petrolejových lamp,

kde My zastydnem.



Ach, ty kávové dýchanky,
ach, jsou pro nás,

citerou drnkajíc,

o nápěvy pozdějších kosů.