Venušin Šach

*
dáma okřídlila střelce
král snil u temné věže
o májové třešni

příští tah uvízl na žíznivých rtech
rozehraná partie zůstala bez nás

pro nečekané
doteky váhavé pít
aby hladověl

###

nezvládl jsem haiku pod stolkem pro dva
pruhované podkolenky
odhalené v oranžových barvách
zveselily dívčí království

snad chtěly mne
naučit pravidla líbání
v orientálních zahradách
abych žil jen a jen pro Ni

stejně tak i na -
překročený časový limit
četl obrazce nebeské magnólie v černobílých polích
věznících mne
v němém úžasu nad jednoduchostí jezdce
s chystaným útokem na L….

nerad prohrávám
přiznání jemných půvabů
pro koně a zuté střevíčky příliš mladé půlnoci slečno!

--------------------- Luna mizí nad řekou
--------------------- vesmír básní v altánku

o květech rozcuchaných svítáním?
s nimi ty jižanko ráda svádíš romantiky

--------------------- sotva se chytíš za uzdu severu?

ano – oheň.. voda i vítr se vrací
ale nic nenavrátí sen o svobodě
neboť jsme živly
od náhodných doteků
cizí chladní
i závislí víc a víc na blízkém srdci

jen berušky omamného léta
na jitrem probuzených lístcích rosou
doufají ve Venušin šach
a ležícím
netopýřím králům proniká šíp do sněhového ticha

--------------------- dáma okřídlí střelce
--------------------- král sní u temné věže na květech třešní?

ne

chtěl uniknout do labutích mlh
před tvojí krásou abys neplakala..

--------------------- temný strach uvízl na žíznivých rtech
--------------------- aby rozehraná … zůstala … sama
nezachráněna
--------------------- okouzlena nepoznáním!?

pro tvé vnitřní tóny
jediná jsi..
Tobě se ani vítr neubrání
ačkoli je ostrovem
rozprávějícím s útesem o údělu mořské pěny
--------------------- slyšící píseň
--------------------- o tajném pokušení

o něm právě mlčím - poslouchám tvé moře
ustupuje - útočí
roztříštěno ze setkání světů
a můj kolísavý hlas
vane s ozvěnou za šátkem
tvých toulavých sbohem

--------------------- anděl? – hvězdičku blízko Luny
--------------------- nikdy nepoztrácel….
--------------------- chtěla jsem vázat růže
--------------------- na slova z příčiny?

chtěla jsi proti múze
vzít květy nevinný

chtěla jsi –
skočit za nimi v bezedné hlubiny
a teď si vyčítáš i Venušin šach

zapomněl jsem křídla..
stárnu jak rubín sklínky vína

jen ve tvých duhových očích
zpívá věčná vteřina anděla protnutá zlomkem krále
aby zítřejší poslední noc přešla
při svíčkách se štěstím
most děšťových okamžiků

Ty - písničko mořských sirén chránící mé srdce
budeš daleko
i kdybych věnoval vichřici
tajné pokušešní

...

padlý Amir pouště ležel nedaleko od pobřeží
vlny si pohrávaly s jeho tělem

zatímco dáma z posledních sil překonala strmost skal
už byla nahoře
už byla sluncem dívajícím se dolů
a nevěděla jak dál

snad doufala že černý král vstane a zachrání ji
v těch výškách

jeho však přijímalo moře
kolébalo jak plankton v mírných vlnách
šumělo tu zatracenou píseň sirén

že jednou ho vyvrhne na břeh
kde hranice bude hořet
kde soucitná pláž osuší jeho život černými zrnky pouště

zrnky jež dáma svírá ve své duši ve své dlani
věřící že stanou se perletí
věřící že ještě i duha rozplyne to jitro

to jitro v němž anděl přiletí

###

chvíli jsem její slzy osušoval
podíval se nebeskou magnolii
a dal Jí
mat