Už zase podzim

Už svetr odhazuje z mlhy,
jitro když make up sluncem nanáší.
Vysouší rosou zvlhlé luhy,
duhu nám do srdcí zanáší.

Už vůně květů odešly,
i barvy až otravného hemžení.
Přesto jsme se s ránem sešli,
po našem nočním hřešení.

Ty i já v davu lidí,
uprostřed podzimu zátiší.
Každý to na nás vidí,
že srdce naše nečas neztiší.