Otisk

Otisk

Zavřený vítr v místnosti,
jen vzduchem je náhle zatuchlým.
Andělé volné chtěj být bytosti,
dát průchod citům vybuchlým.

I konvence mohou být pouta,
když v rozmachu tvým křídlům brání.
Bezmoc však vášeň nerozpoutá,
když v okovech čeká na poznání.

Miluji tvoji volnost,
rád se dívám jak jsi svá.
V lásce je totiž nesmrtelnost,
ta pocit štěstí mi pak dá.

Jsi se mnou ne v mém područí,
křídly dáš vánek mysli mé horoucí.
Dívám se lásko když si na gauči,
hladíš své tělo žádoucí.

Vděčný jsem když se přitisknu,
na malé chvíle duši milé.
Teplo své do srdce otisknu,
a cítím se stebou velmi čile
Autor petrzal, 08.09.2021
Přečteno 189x
Tipy 10
Poslední tipující: Emily Říhová, Fialový metal, Frr, šerý, Vivien, mkinka, Dejvis, paradoxy
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Úžasná báseň.Perfektní dílko. Smekám.

08.09.2021 10:02:03 | mkinka

líbí

Blažené ** Počteníčko

08.09.2021 09:29:49 | Dejvis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel