Bez tváře

Jako jiní nevidíš mě - chodbáře,
ať obědvám či vyjdu z presbytáře, 
jsi člověk, byť tvář Tvá byla mi skrytá,
u jídla však odkrytá mě přivítá.

Bez tváře tak krásně tělo vypadá,
s tváří také, kam však touha dopadá?
Střílí všude kolem, taky na Tebe,
u toho se slepě dívá do Nebe.

Hledá, doufá, věří, ale netuší,
netuší, co zas se chystá na duši,
ať už síla tance, či Ty bez tváře,
opět matou lidé hlavu chodbáře.