Anotace: Bylo tu, není tu; má smysl se ohlížet zpět, avšak nikdy ve ztracených nadějích. Buď volný.
Tichý rozum, srdce řvoucí,
padám do tmy tmoucí,
řítím se tím neprostorem,
cítím každým pórem;
duše zlehka uniká
a srdce utíká
od slunečního svitu,
záhuba jeho, byť kdysi spása,
ví, že kdesi v skrytu
přeje navrátit se zpět,
ale kde nic, tu nic,
jenom
antispása.
Napadla mě pampeliška. Odkvete si a chmýří odvane vítr... a hle! Z jara vzklíčí a sluneční žluť kvete, hřeje a život pokračuje.
Pěkné verše a rád jsem se u Tebe začetl*
23.09.2021 00:41:44 | šerý
Obdivuhodné dílko, při své blbosti jsem musel dvakrát, ale vyplatilo se.
22.09.2021 07:53:01 | Jan Kacíř
Chválím název, který mi hlavně připomíná toto :) ale to, co píšeš je pravda a tak ...
https://www.youtube.com/watch?v=hk7x_weLj7k&list=PL8BCA819188683986&index=6
22.09.2021 00:07:54 | Ray Magini