Anotace: Tuto noc zdál se mi zvláštní sen..
Dnes beru pero do rukou,
věty na dopisní papír píši,
tato slova jednou budou vzpomínkou,
našim společným listovním tajemstvím.
Tuto noc zdál se mi zvláštní sen,
já vlastně ani nevím, spala jsem?
Zjevil se mi ve snu ON,
moje laskavá budoucnost
a vyprávěl mi příběh života.
Vysvětloval dávná tajemství,
pořád cítím jeho přítomnost,
ale zapomněla jsem ,
jaká vyslovoval slova.
Viděla jsem krásnou tvář,
pamatuji si muže, ze kterého šla nádherná zář.
Ukazoval mi, že převlékáme kabáty,
sundával těla svá minulá co nosíval staletí.
Dívala jsem se na muže,
a slyšela jeho příjemný hlas,
mluvil o putování duší Vesmírem,
a pak jsem v hluboké noci oči otevřela.
Myslela jsem, že spím,
spala jsem ale
vůbec já?
Vím, že jsi to byl TY,
jen nevím, jestli to byl skutečně sen.
Cokoliv jiného mimo lidské chápání
mi přišlo v tuto noc vzkazem spolu s úplňkem.
…..................
Drahý můj,
Já vím, jak vesmírná síla působí,
že do dvou pozemských je duše rozdělena
a ve správný okamžik se obě sjednotí.
Stále věřím, že i nám bude štěstěna nakloněna,
kdy to bude, kdo ví,
snad není nám společná cesta tolik vzdálena.
Já vím, že pokud cítím bolest, i Ty ji máš,
pokud Ty pláčeš, i mně stékají slzy na polštář.
Já vím, že pokud s radostí žiješ,
v tu chvíli i mou tvář zdobí úsměv.
Já vím, že jsi mým odrazem na vodní hladině,
navzájem jsme si stíny vlastními,
pohledem do zrcadla vidíš naopak mě,
s úspěchy i chybami.
Já cítím spoutanost a souznění,
zároveň jako cizí bys byl,
vnímám lásku na dálku,
přesto nevím, kde zrovna jsi.
Já už jen jedno přání svírám ve svých dlaních,
najít ten ztracený okamžik vzájemného naplnění.
Chci abychom došli ke splněným snům
a naše duše nechaly očima v hloubce nitra promluvit svá srdce …
…....tato svá slova posílám do dálky,
snad list s obálkou doputuje do té pravé poštovní schránky.....
…...
Dnes zdál se mi sen
a
Ty jsi byl v něm.
Tuto noc mě čeká další snění,
snad opět přijdeš,
jen ne až s kuropěním...
Vzájemné naplnění, Láska a souznění srdcí. Je to krásné a bylo by to krásné. Jen ne každý to vnímá a chce.
Opět velmi pěkné verše,které zahřály mé nitro. Děkuji a přeji klidný večer.
23.09.2021 21:06:40 | Jaruška
Každý touží po splynutí duší a hledá ten svůj dvojplamen ...
23.09.2021 09:14:51 | Alice Ptáčková
No, každý ne, mnoho lidí vůbec neví o co jde a kam až to skutečně vede atp.
Co jsem ale vypozorovala, že mnohdy je dobře, když se tito lidé nepotkají. Věřím tomu co vidím okolo, nebo čím jsem si sama prošla, že vše má svůj proces a někteří nejsou v tom stádiu setkání. Tyto duše nejsou na natolik zralé, hodně by si ublížili, tak jim setkání není dáno. Společnost jako taková a lidé v ní jsou nemocní, léčí se. Chybí vzájemný respekt, úcta, morálka, naslouchání, odpuštění a láska.... Kde kdo se ohání, kolik jí v sobě má, přitom úderem pár vět dokáže člověku ublížit ne tím, co říká a co chce sdělit, ale jakým způsobem s druhým mluví a co z něj v tu dobu za energie vyzařuje. Nějak se nepřemýšlí nad tím, jak je druhým lidem v komunikaci, co lidi napadne, to nějak plácnou. Kolik lidí z nás cítí skutečně vděčnost, pokoru atd. Je toho hodně nějak...je to jednoduché, zároveň složité.
Já nějaký čas sledují své reakce a co se mnou dělají jednotlivé reakce druhých na mě, taky zajímavé, na co člověk přijde a proč se to děje.
Ale jak to tak sledují a pracuji s lidmi, vím, že je vše tak, jak má být. Jsme na cestě poznání, sebepoznání...
Až ega sestoupí a lidé se budou zamýšlet nad tím, co a jak jim druzí sdělují, jakým způsobem to dělají a empaticky budeme přijímat a jednat, nastane změna a tehdy se naše duše budou spojovat i ve fyzickém světě více, než tomu je teď.
Jinak já ten sen skutečně měla, ani nevím, jestli to byl sen, spíš Astrál nebo jiná realita, pořád nevím, bylo to skutečné.... ale jak dotyčný domluvil, abych si zapamatovala co říkal, opakovala jsem si pro sebe, pak otevřela oči, ale způsobem, jako bych ani nešla spát... zvláštní, ale příjemné a mám o čem přemýšlet :)
23.09.2021 10:37:50 | Komtesa z Paříže
Souhlasím s tím co píšeš.
Jen si stále myslím ,že každý chce najít svůj dvojplamen ....ale nemusí ho najít ..obě víme, že vše má svůj čas.. a jde o vyspělost duší..
23.09.2021 10:53:08 | Alice Ptáčková
Pokud lidé vědí o co jde, tak asi ano :)
Zase, jednu dobu jsem se o to hodně zajímala a někteří to už nechtěli. Byla to tehdy nějaká skupina na FB, ale už je to nějaký rok zpět. Vědeli, kdo to je a ubližovali si právě, bylo to hodně těžké a složité. No těžko říct. Otázkou je, jestli to nebyly karmické vazby a nevyrovnané dluhy, přišlo mi to spíš takto, to je vždy apokalypsa :)
Dvojplamen vnímám jako partnera duše, tam to musí být tak, jak má, navíc když jsou 2 v 1. Jen, když pozoruji lidi, jak mi chodí do cesty a co se děje na sítích a v reálu, tak si říkám, že pokud dotyčný není vyzrálý, ať se mi raději obloukem vyhne, bolesti a trápení bylo už nějak moc, to je to poslední, co fakt chci.
Tak uvidíme, naděje je vždy, pokud bychom k tomuto neměli dojít, nedošli bychom, důvod je, jaký nám ukáže čas.
Posílám virtuální květinu a děkuji, že jsou lidé jako Ty :)
23.09.2021 11:01:04 | Komtesa z Paříže
Děkuji za květinu :-)Já posílám pugét :-)
Jenže víš na co jsem přišla já? Že zrovna ti nevyzrálí se na tebe nalepí ..
Připadá mi to jako když letí můra za světlem...a najít svůj dvojplamen je opravdu malý zázrak...myslím si ,že se to povede jen některým :
S Astrálem mám také zkušenosti...ale v negativní...
23.09.2021 11:58:07 | Alice Ptáčková
Děkuji :)
Znám to, až moc dobře...tak oni jdou za světlem :) jenže je otázkou, co nás to má naučit. Někde něco je špatně, když ve svých vibracích nalepíme tohle.
Já už tyhle jedince ve svém až tak osobním prostoru nemám, na jiných vibracích...hodně selektuji, jen občas někde po síti nebo při řešení situace, to pak koukám, kdo mi je schopen co říct a jakým způsobem. Muž versus žena. V jeden den se mi to nedávno nakupilo, jeden mě dost sestřelil po telefonu, další na síti. Nešlo o to, co říkali, ale jak. Já cítím navíc ty energie a dokážu se nacítit na druhé, tím více mě to pak sejme i fyzicky. Natahují na sebe emoce druhých, nemusím je vidět, jen se napojit, a pokud se nechráním, když zapomenu, je zle :)
Jeden na mě řval tehdy do telefonu, ač jsem byla v právu, jen se mu nelíbilo, že nehraji jeho hru.
A proto si myslím, že některým prostě něco není dáno :) já vím svou budoucnost, tak jsem zvědavá, jestli ty vize se naplní.
Věřím, že i Ty dojdeš ke svému štěstí :)
23.09.2021 12:44:21 | Komtesa z Paříže
Já tyhle můry umím taky rychle odhadnout,,..stačí jeden pohled a věta ..a co nám mají dát? Možná trpělivost a sebekontrolu...aspoň u mě :-)
Já už jsem ke svému štěstí došla...
Umím žít sama se sebou a být šťastná...a co bude nebo kdo přijde ? Nechám se překvapit...
23.09.2021 13:01:14 | Alice Ptáčková
I pochopení, což je sice super, chápu každého, ale přesto to neomlouvá některé z toho, co a jak dělají, že dělají něco, co není v souladu s tím, jak se lidé k sobě mají chovat.... láskyplně. Nerozumím lidem a tomuto světu, ale to je můj problém, nepatřím sem, toto není můj domov :-)
Otázka je, jestli to jsou lidé a co jim koluje či nekoluje v žilách, ale to je jiná kapitola zase :-) Jen je zajímavé pozorovat lidi někde kde je jich hodně, nebo při nákupu a tak :-)
Rozumím Ti, já jsem také spokojená sama, jen se mi stává, že někdy je toho nějak moc a přijdu si jako by mi bylo 350 let, člověk je na vše nějak sám a není to ono nebýt v páru. Jinak mi nic nechybí a raději sama, než s někým, kde to nedává smysl. A co bude, se uvidí :) Každopádně se máme celosvětově na co těšit, přijdou krásné věci a je to za dveřmi :-)
23.09.2021 15:15:36 | Komtesa z Paříže
Ano ..lidé jsou dobrý studijní materiál :-)I když já spíše preferuji už samotu ( ne osamění a to díky Bohu nejsem).
A doma tu nejsme nikdo...jsme tu jen na návštěvě ...ale narodila jsem se sem ,má duše si to vybrala a věděla proč..takže tu mám přechodný domov. Ale rozumím Ti co jsi tím myslela.
Tak snad ti do života přijde někdo, kdo způsobí ,že se budeš cítit zase na 20 let...:-) Opatruj se
24.09.2021 09:08:10 | Alice Ptáčková
Aličko mluvíš mi z duše, přesně to jsem chtěla napsat, trpělivost, sebekontrola a taky umět říct ne, ještě bych dodala odpuštění:)
S těmi dvojplameny, co tu řešíte, tak nevím co to je, ale nevadí:)
23.09.2021 13:29:44 | paradoxy
Na ty dvojplameny se zeptej Reye ..on Ti to vysvětlí...jednduše řečeno partner duše..existuje osudový partner a partner duše...
23.09.2021 13:45:40 | Alice Ptáčková
Ano ..odpouštět je také velmi důležité..protože ,když neumíme odpustit..ubližujeme jen a jen sobě no a říkat ne...je někdy umění ..hlavně když milujeme :-) Ale myslím, že odpouštět a říkat ne jsem se už naučila ...už bylo zapotřebí ha ha ha a děkuji za podporu
23.09.2021 13:42:39 | Alice Ptáčková
No tak já se ho teda zeptám :) jenom aby ty dvojplameny nebyly zase nějaké ezoblbinky :) teď je toho všude plno :)
Taky na sobě makám a asi už umím říct ne i odpustit a to díky mužům ,,můrám,,, co mi vstoupili do života :)
Za jakou podporu mi děkuješ? O ničem nevím :)
23.09.2021 13:53:25 | paradoxy
Musíš si z informací brát, co Ti je blízké ... něco jsou kraviny, něco ne a i ty zkušenosti napoví, jak se člověk pak zamyslí, co třeba prožil, jak to bylo, co dávalo a nedávalo smysl a tak ....plno věcí ale nevíme. Každý máme jinak otevřené vědomí.
Věřím tomu, že dokážeme mnohé, máme schopnosti a dokážeme je i používat, některé znám a používám je. Ale každý jsme jiný, máme jiný život, jiný postoj a názor, a tak je to v pořádku, nemůžeme být kopie :-) Cestou se dozvídáme vše potřebné kompletně na míru dané duši :-)
23.09.2021 15:20:56 | Komtesa z Paříže
Souhlasím, že každý máme to poznání trošku jiné. Jenom bych si dávala pozor i na ty vize, ne že by byly špatné, ale v jejich pochopení může taky dojít k omylu. Ale zas na druhou stranu je to život, tak co :) A každý máme to pochopení jinde :) Krásný den :)
23.09.2021 15:34:15 | paradoxy
Jaké vize myslíš? Jiných lidí, naše, nerozumím, jak jsi to myslela :-)
23.09.2021 15:56:48 | Komtesa z Paříže
Je jedno jestli mé nebo tvé nebo někoho jiného, chtěla jsem tím říct, že i vize mohou být špatně pochopeny jako cokoli jiného. A někdy to může být i fantazie :)
23.09.2021 16:01:56 | paradoxy
Rozumím už, co tím myslíš a jak :-)
Lidé to zjistí ale sami tím, jak to nakonec bylo, (jestli to byla fantazie, vize nebo nepochopení) jakmile ta situace nastane, nebo naopak nenastane. Je na každém z nás zvlášť, jestli umíme číst mezi řádky a jak moc se dokážeme nacítit a tohle intuitivně rozlišovat a jakým způsobem :-) To nás obrušují zkušenosti, pochopení, navnímání ... někdo to má hned, někdo to musí prostě prožít, ale nechci zabředávat.
hezký zbytek dne Ti přeji :-)
23.09.2021 16:31:24 | Komtesa z Paříže
Jestli věříš na to že člověk má duši ...tak to není esoterická blbost:-)
A děkuji Ti za podporu v mých názorech přeci :-)
JJ ,,můry,, byly v mém životě také důležité... hodně mě naučily i když byly na pěst ha ha ha
23.09.2021 13:57:19 | Alice Ptáčková
No já nevěřím, já to vím, že člověk má duši a dokonce každý, i když o tom neví:)
Ale tak úplně nevěřím na nějaké dvojplameny, no uvidím co se dozvím, že ten dvojplamen je:) rozhodně to nebude o splynutí, spíš o pochopení:) takže mi vlastně všude lítají plameny okolo a učím se je chápat:)
Tak to děkovat určitě nemusíš, je fajn když máme podobné názory nebo když spolu dokážeme rozumně komunikovat a o tom to je:)
Jo na pest, však to znám:)
23.09.2021 14:07:11 | paradoxy
Tak víš jak....každý věříme tomu svému..
Důležité je ,že si rozumíme:-)
23.09.2021 14:57:49 | Alice Ptáčková