Zkrvavené monogramy
Zkrvavené monogramy
Popřít to nemohu: na večer zítřejší
těším se víc, než je svědomí milé.
Ztěžka se přiznává, kdo je mi milejší,
se srdcem nelehkým ovoce shnilé
vysbírám.
Stejně jako triceratops
bezradný cit vymírá,
tak si aspoň nabídni
mentolový drops z mé kapsy
a vem tlapy na ramena.
Kéž by přišla jiná žena,
vždyť
je Tě pro mě věčná škoda...
Láska nestálá je móda,
zvlášť, když srdce díry má,
a to potom v jiná
s vervou vyrývá
zkrvavené monogramy.
Bože, odpusť; odpusť, srdce,
že cit do rukou jsem smrtce
vložila,
jen abych si jiný s jiným prožila.
A stejně to zase bude všelijaké,
různojaké, přitom nijaké,
opatruj se, kluku medvědí,
city, zdá se, opět nevědí...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Rozmary... těžké, smutné, ale výborné ST
23.09.2021 20:51:51 | Sonnador
Citové bouře dovedou značně zahalit vědomí. To však nemusí zůstávat v počasím ovládané vrstvě, jsou i vyšší patra, kam se může uchýlit. Z těch se pak může na bouři pod sebou podívat z nadhledu. Tato vědomost může být užitečná předtím, než se básník dostane k papíru.
Ať tyto situace dopadnou jakkoli, vzejde z ní zkušenost. Preji, ať není příliš bolestná.
23.09.2021 20:34:26 | Discipulos
A z monogramů jizev si poté vyber... tak těžké, když láska v zmatku rozpolcena. Nuže stává se a člověk hledá umírněné byliny slov - aby moc neranil, neublížil.
Pěkně rozvíjíš a balancuješ Rozmarýno.
23.09.2021 16:03:07 | šerý