Sestoupilas v podpadcích slov,
vzpomenem snem rozrazilem,
na první mžení - s deštěm splynout,
jméno Tvé vzýval jsem vždy dobou,
čas je jen kov zakletý do podkov,
plameny líbají světadílům lem,
ztracené v bájích obejmout,
bez dechu v sobě nezahynout.
Vzdálenost převázána tvou tmou,
počítám zvrtnuté kotníky záhad,
dlaždíme města nadějemi pláňat,
protkat se průhledem v hedvábí,
hebkosti jitra zahalit mhou,
ujídat blízkosti ze stinných zahrad,
hmat padl sněhobílem na pat,
něha má znělostná soudobí.
návraty… krása….úsměv.z
04.10.2021 20:20:54 | zdenka
Děkuji Ti, milá Zdeničko, jsem rád, že se líbila i za ty Tvé návraty ke mně.
09.10.2021 02:12:44 | Akrij8
Líbí ... :)
Z nebes zase na zem, naše zvědavost počítá letokruhy na Zemi.
03.10.2021 11:09:44 | Isla
Děkuji Ti, milá Islo, těší mě, že se líbí.Taky stojím raději nohama na zemi k nebesům jen vzhlížím v úžasu
04.10.2021 00:28:40 | Akrij8
a podkovy "hvězdných artilerií" zvoní o perfidní dlažbu bzdících měst..
:-D* ST*
("hvězdná artilerie"-z Nezvalova Edizona...)
03.10.2021 10:18:12 | Frr