Nad ránem
hvězdné nebe
Orion
prchavá chvíle
pochopení
hloubka lásky
možné
ztracené
znovunalezené
nad ránem
nebe
já
ty
hvězdy
čas
prchavá chvíle
láska
strach
a prozření
...
jsou věci, které nezmizí
i když jsme zapomněli?
vše ztracené
na dosah ruky
tisíce let vzdálené
a přece tak známé
nad ránem...
znovu nalezené
hvězdné nebe
Já a Ty
:* hřeješ mě
v lásce
orionu
vesmírný jitřní pel
doprovázel mou cestu
necítil chlad
necítil zimu
a vítr
co slyšel
zvládneš těch několik mil
tam někde v dálce
poznáš dívku
ženu
a vítr hnal
a nesfoukl žádných lampiónů
orion
je znova rozsvěcel
...
ve velkém zpoždění
už i ozimněl
oblečen jak na motýly
čekal slunečné sněžení
nevěděl kde jsi
a kam přiblížit
dívaje se po cestujících vločkách
snad podobných tobě
zdálo se
vidí svit v dáli
a smí pomalu jít
k ní
srdcem
rozjasněně najednou
stála přímo usměvavě
zvídavě svou
slunečnou