S obrovskou radostí prochází listím
a pod malými krůčky, zlatavé penízky zvoní,
tak nádherně, bezstarostně a lehce
a přitom tak čistě a sám sebou...
S obrovským díkem ,že jsem to já zjistím
a opět mi z ohníčků pečené brambory voní,
našlapuji posvátně a přitom tak měkce
a šťastný za tu chvíli, kdy mě ve dnech plýskanic ruce zas zebou...
S převelkou pokorou, teplé obláčky chytám,
když mrazivé chvíle mi přejí dobrého rána,
sednu si v úžasu nad tou krásou,
jak Malíř své pocity do kraje maluje...
S převelkým údivem na tvém obzoru svítám,
ikdyž jsem dochvilný,přesto je již zavřená brána,
s novým dnem, noční pochodně zhasnou
a listím prochází ,dál ,malými krůčky
Ten co miluje...