Ještě spím

Z peřin vykukuje hlava.
Není vyměněná ani nová.
Je křehká a kráká.
Jsem krásně rozespalá.
Tak to bývá.
Protahuje se kočka.
Den si počká.
Nohy i ruce
vítají ráno více.
Páteř nechce.
Je neodolná lehce.

Gong trůní.
Budík zvoní.
Časné naléhání.
Tak jsem možná roztomilá.
Jak to s Tebou ráno bývá?

Neviděla jsem Tě probouzet.
Chci snít a štěstí pokoušet.
Protahuješ se také.
Už jsem vzhůru o páté.

Lásko, co si přeješ?
Vypila jsem kávu
a dala si jogurt k tomu.
Více na svačinu
a už z domu.

Namaluj mi lásko, další obrázek.
Ať láska žije nejen u vrátek.
Síla štětce promítá se na tělo,
aby úskalí života přežilo.

Už se omývám a jsem čilá
a snažím se,
abych jako včelička vyletěla.
Ouha, je pondělí a ne středa.
Každý den pro mě nová věda.

Lásko, ty z nejlepšího vědra.
Přijmeš mě na svá bedra?