Hledáme hranici mezi slastí a bolestí.
Bezhlavě noříme do štěstí i neštěstí.
Jsi sladké tajemství, jízdenka do pekel...
Touha prokletá! Má nestřídmost, hloubka
už dávno tě neleká. Vrůstám ti do duše
a ty mně do těla; neprosím, neptáš se.
Chtěla jsem, neměla? Jedno snad smím už říct:
ty nejsi trápením, ať cesta je daleká;
přes slzy, úsměvy - než láska, teď nečeká.
Vášnivá Touho staletím zakletá.