Balada O Princezně Dvojího Srdce

I.

uhrančivá ti krví snů přála

utužen ve tmě získají tě dámy
umějící rozvířit svůj šarm

Beladonastella

svítí tobě
radostné drahokamy
princi !
buď dvojitý
a každá ti dá srdce na alarm

jestli s ní
dokážeš najít
zpívající akt u kachlíkových pravd

~*~*

ta zastánkyně temné magie řekla
běž v solární aury
jež vodu rozšeptají

přijmi lektvar
z jablečníku
i pampeliškové vratiče

koupelna svůdné
je vanilková bosoměrka vyhřátá

tož vejdi
ty nesmělý tichý básníče

až ony dočtou žaly i sprchovou módu
rád oceníš mýdlová děvčata


*~*~

II.

…

zrcadlo jen zpomaleně rosí
mlží se
a vidíš jak jsi sám

na kachlících jen ty kapky rosy

a v horké lázni

ach … padá ti …

slza za slzou

vzpomínkou

tříštící zkamenělé dřevo

růží

sladkých rán

…

vezmeš-li do ticha plavý oceán
rozhodneš se
pro jedinou z dam ?


bublinky
co asi uděláte v pěně
ptáš se
zda chytí tě za noc a poví
princi vidíš
jiskérky doteků

… a proč anděla to bolí

…

zdá se vhodné
ty dvě v nahé róbě ?

máš snad i ty
srdce pro ně obě ?

první je do breku
druhé do vzteku

…

když tebe z vody odváděly k ohni

a potom …

do kostela

spoutaného ledovými sóly
kam tě kdysi v tanci
vzala hvězda rozechvělá

čarodějka se smála


a láska ?

oněměla …