Zmatení

Hlavou probíhá mi myšlenek tisíce
Kterou vybrat si mám nevím
Jestli smát se ještě více
Nebo zhroutit se napětím

Čekám a čekám na správnou chvíli
Kdy výběr bude snadnější
Však nevím zda mi zbydou síly
Než dozvím se co je správnější

Jeden hlas mi říká v hlavě
Ať poddám se konečně štěstí
Druhý však mi říká právě
Že může přijít rána pěstí

Strach mám avšak blaženě
Usmívám se opodál
Strach můj brzy zažene
Pocit jehož jsem se bál

Na dosah ruky nyní radost mám
A snažím se jí chytit
Nemyslím si, že to vzdám
Mohu zase štěstí cítit

Má ostražitost opadá
Dobré jestli je to nevím
Možná to dobře jen vypadá
To však později se dovím

Nyní však jdu spát
Noc pro mne již zestárla
Rána nemusím se bát
Neb naděje nyní vyhrála