Růže trnů zbaveny

Růže trnů zbaveny

-----------------------------------------

On na srdci měl velký bol,

a když šel přírodou, kol

tůní a růží vůní,

i ptáčky v zemi té on slyšel pět,

a když odešel, tu hned chtěl zpět.

 

Dřív kytky sázel v suchou poušť,

ten den však zaryl rýčem hloubš

a přes noc, když Sadista šel spáti,

z výhonků vykvetly růže

a trnů zbaveny - ztratily odér máty.

 

Pak sadem svým šel dál a dál.

Bez bázně šel, odkud vítr vál,

a stál, a stál když došel.

Z borůvek u cesty krásně se radoval

a v dálné krajině věčně ji miloval,

tu, pro niž kdys málem pošel.

 

Tam spojení jsou v medvědím objetí.

Tam všechny chmury pryč hned odletí,

tam, kde jim je tuze překrásně,

kde se láska cedí přes básně,

 

tam v Zemi věčné pohody,

kde růžový jeden vzkvetl sad,

kde dva blázínci byli chyceni

v jejich snách už napořád.

 

~♥~