Ranní sonet

Na obláčku sen si sedí,
odpolouvá s nočními vzkazy.
Na polštář dal odpovědi,
kde spočineme nazí.

Ráno proudí znovu k nám,
příbojem do noci naráží.
Já vstanu a polibek ti dám,
úsměv zas tolik neváží.

Tma je lež a odchází,
vlnky dne smývají snů stopy.
Polibek cestou je z nesnází,
kdo nemiluje nepochopí.

Já miluji, chápu a líbám,
tebe Beruško nejlépe jak umím.
Objetí tvému se nevyhýbám,
srdce nástrojem je strunným.