Tak nebuďme marní...

Jak jsi silná,
ty co srdce otvíráš?
Dovoleno snad je býti mylná,
však to znáš.
Jdeš po cestě,
co zdá se být Tvá,
potkáváš překážek na dvěstě,
nevzdáváš se
přec tak být to má.
Zakopneš-li,
vstaň
směle tváří v tvář
slunci jdi,
Tvoje hvězda stále září,
tak jen na Olymp vyjdi.
Měníš se,
jak počasí jarní,
herce střídáš.
Tak nebuďme marní...