Chybíš mi

Píšťalka hraje do rána.
Je malá a kouzelná.
Jeden vzkaz.
Tolikrát.

Pusu dát.
Hvízdat dál
ať je plný
nebo vylidněný sál.

Občas jsem klaun,
co hraje a výská.
V těle tříska
duní do proměny
bezejmenného zítřka.

Tak hodím pár slov pro Tebe a Tebe.
Vypůjčím si instinkt z nebe.
Budu kvákat do všech stran.
Kde Tě lásko vlastně mám?

Jsi ve skále nebo v nížině?
Nevyznám se v žádné množině.
Jsem jenom kuňka.
Co u tůně ráda spinká
a žádná mýlka.

Jsem krásně zelená
a voda je kouzelná.
Chybíš mi.
Pravda hlubinná.