popílek
popílek
jsem dokouřená cigareta
kterou vítr rozfouká
do kraje kde lásky mé
marně čekají že znovu vstanou
spolu se mnou do nového dne
nechala jsem vás odejít
tak jak jste byli - falešní
neklečela jsem před vámi
jako se klečí před oltářem
a přede svědky slibuje se
Bohu
nechala jsem vás odejít
tak jak jste byli - odhalení
s almužnou a veteší ve kterou jste uvěřili
že přivede vás ke štěstí
líbivé parádnice zacinkaly vám do uší
laciné tretky z pouti
lomoz řetězů z kočičího zlata
zazpíval vám Ódu na radost
raději nechám se větrem nést
v jeho náručí
ten mne neupustí
pro lehký závan neznámého parfému
který stejně tak jako přivanul
zas vyprchá jedné noci jediného dne
jsem dokouřená cigareta
popílek z Etny
v němž ukryto je tajemství
skutých křídel nesmrtelnosti
Komentáře (30)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Nezvyklé u TEBE Zdeničko,
tak dlouhá..a i v této tónině.
Ale to zakončení
..má opět tvou jiskru
..a glanc..doSTala jsi tam mnoho
..těch..z popudlivých eg
..a nevidoucích..co marnivost
..jen přiživují
.přesto že se stejně v popel..všichni změní.
Ta ukutá křídla mi zůstanou v mysly :),).
Úsměv posílám a ráda jsem četla. *
06.12.2021 22:31:03 | jenommarie
Jako by si hlas klavesnice osedlal v sedle poryvu*
Láska, raněná duše, v popelu si kluše. A člověk si jej marně sype na hlavu.
06.12.2021 21:00:45 | šerý
Krásné slovní obraty.
06.12.2021 10:54:42 | mkinka
Pěkné, těch zajímavých obrazů .)
06.12.2021 10:53:35 | Constantine