U krbu

U krbu

Anotace: Někdy je touha málo a marné čekání moc bolí.

Leží si v křesle z ratanu
stočená do klubíčka.
Sleduje plameny v krbu
a užívá si jeho teplíčka.

Za okny se zima loučí
už předává žezlo jaru.
Ona přikládá další poleno
je se sněhem,co mění se v páru.

Má ráda této pohody
a slastně mhouří víčka.
Venku se náhle setmělo,
na stolku dohořívá svíčka.

Druhou už nezapaluje,
ani do krbu nepřikládá.
Čekala svého miláčka,
kdepak on účet skládá?

V krbu už dřevo dohořívá,
místnost se do stínů šeří.
Usnula v křesle z ratanu
i ve spánku v jeho příchod věří.
Autor Verule, 17.03.2007
Přečteno 370x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Hezké. Doufám, že nečeká na mě v křesle z ratanu.

19.03.2007 23:54:00 | Psavec

líbí

Krásná báseň po všech stránkách... od veršů přes situaci až po pocity...

Děkuji za Tvoji návštěvu... neboj, zvládám... různé problémy a situace samozřejmě přicházejí, ale je jich mnoho, a na druhé straně nic dlouhodobého... Jen mám dlouhatánské období pracovní přetíženosti, velké únavy... Nic hrozného jinak se neděje... Stále trvá rozvodové období Pavla. Tak tak je to, milá Verule. Děkuji za zájem... ;-)

19.03.2007 21:56:00 | Levandule

líbí

Pro mě je čekání nejhorší věcí..Už jsem si načekala své..a teď hrdě říkám-já už nečekám..a rovnou s tím nezbedníkem vymetám!..(no teď po pravdě-ne vždy to jde,že?:D)..hezká:-)

17.03.2007 23:23:00 | Adrianne Nesser

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel