Ovíněná

Ovíněná

~

Přivřená víčka a duhovky pod nimi 

pohltí ve střípku rozetlé hodiny, 

pod těmi pohledy cele se obnažím,

zeleným listovím poddajně obraším. 

Obraším, na kůži žárem se pokryji,

Rulandské popiji, připiji na žití,

a žádný z pohledů těch není zažitý,

jež na mě upírá, z vůle tím ubírá.

Hodiny lámou se, když na mne hrají, 

nadpozemské tóny z loutny se linou, 

a z vůle po hrstech ubírají, 

pozvolna čeříme hladinku vinnou. 

V jeden dech sloučeni, loučení bolí,

chybíš mi za světla, chybíš mi za tmy,

a i přes dálku cit nepovolí,

zocelen, ve světě zla stojí zdatný.