pláču a už nevím proč

Není noc co bych o tobě nesnila, neni chvíle kterou bych bez tebe marnila. Však ty ani netušíš co já v srdci mám, ty raději si sebou vždy sám.Nechápu jaký rozdíl mezi sebou máme jakýsi bludný most co cesty nám láme.Chci zas cítit teplo tvé kůže, tvý doteky a srdce toho mého muže.Když si tak spinkal byl jsi jak miminko a rty tak vláčné a neřesti malinko. Okouzlena, omámena píšu tady se slzama, rým mi přeskakuje z duše, není li tu ještě louže ale není tu i suše.Pláč a kapky po tváři se hrnou, představa, že tam někde u sebe objímáš zas jinou.Nevím čemu věřit mám ačkoli si cokoli nalhávám.Když ti jen srandu znáš a mé city ty nevnímáš.