V chodbách

V chladivých chodbách našeho hradu,

slýchal jsem lásko má tvůj zvonivý smích, 

před tebou poklekám, lásku k nohám ti kladu

a s úctou vzývám zář rudou vlasů tvých...

Pro něhu tvojí ,vždy vrhám se v boje 

a vlitých soubojích rvu se o tebe s časem,

proto Tvoje slovíčka "Lásko jsem jenom Tvoje" 

duši tvou poznávám ,zpívá vždy známým hlasem...

Pro modrou oblohu ,

co v očích ti vídávám, 

pro tu jsem proskočil předivem času

pro lásku vtělenou v překrásnou osobu,

se kterou s loutnou tu po nocích sedavám

a naslouchám s dechem tajeným jejímu hlasu...

V chladivých chodbách našeho času, 

na který už nehodlám zas stovky let frontu stát ,

snad ještě uslyšíš volání mého hlasu ,

že chci tě, tady a teď vroucně milovat...