Anotace: *Řekla bych..zase propojené..
*
O tom, co víme
~~~~~~~~~~
O kolik duše řekne si v tichu
laskavou stopou k vnímání.
Učím se prchlivost v sobě zvládat
učím se stopu tvojí číst.
O tom, co víme
o ničem jiném
jen umět vzít si a nechat hřát.
Jsem ale stále, jen pouhý učeň.
Snažím se
v pochybách neplavat.
O tom, co víme
a co je silné.
O tom jsme neměli ani tušení.
Teď teprv vnímám
a poddávám se
té lidské touze
lásce
sblížení.
*
krásně se mi četlo. ST :-))
16.01.2022 02:51:47 | Iva Husárková
To jsem ráda Ivuško, děkuji * moc..za chvilku u mne, vážím si..obzvlášť, když vím..kolik máš starostí..krásnou neděli TI přeji:))
16.01.2022 09:46:53 | jenommarie
Klidně bych si uměl představit, toto dílko zarecitovat proloženě v páru*
15.01.2022 21:31:14 | šerý
Hmm.. nebylo myšleno..do páru..ale nějak si jej teď představuji..a bylo by to krásné:)
Však tvé oko a vnímání
vždy ví, DĚKUJI za tvé milé zastavení pokaždé u mne, jsi milý.
Užij pohodu večera Šerý*
15.01.2022 21:38:52 | jenommarie
...a co všechno raděj nevíme!...;-)musím tě ironicky popíchnout...
15.01.2022 16:59:12 | Marten
Tak to jsem ráda Martene..že tě to sem přitáhlo :)).
Vůbec mi zo nevadí..naopak
moc TI děkuji za tvé..popíchnutí..vždyť vím jak jej myslíš, i já si napíšu báseň a spoustu mi jich běží..nemysli si :D.
15.01.2022 20:35:28 | jenommarie