Neohlížej se

Ta brána kterou jsem tak dlouho procházela,
ta brána která mi mnoho štěstí přinesla,
zavíra se mi před očima,
já snažím se aby ještě zůstala otevřená.

Na druhé straně stojíš ty,
nenápadně krotíš své rty,
ať zakřičí ,, ještě ne nezavírej se '' ,
nevzdávej se vzpomínek,
nech mě prosím ještě projít,
já chci společně s tebou jít,
dál to krásné prožít,
s tebou dál žít,
tebe dál milovat,
s tebou si krásný život malovat.

Tak projdi pár kroků ti zbývá,
projdi a chytni mě za ruku,
půjdeme dál,
projdeme další bránu.

Pospěš a jen tak tam nestůj,
ona už se zavírá a znovu neotvírá.

Néé nezamikej já jsem tu sama,
ještě on tu chybí,
zůstal stát na druhé straně,
proč tu se mnou není.

Nechytne mě za ruku,
neprojde se mnou další branou.

Já teď musím jít dál,
musím jít sama za tím o co jsi stál.
Stále se ohlížím ty stojíš za branou,
už na tebe nedosáhnu rukou svou,
jenže ty ani nechceš,
voláš jen ,, neohlížej se '' ,
další brána je před tebou,
už neohlížej se za tou zavřenou.