Lucinka

v poušti slz a zklamání


tys ta co mě vše dala a nic nevzala
to tebe miluji a píši samé vyznání


otevřela jsi mi oči

samota i odloučení neni v mé to moci

však zvyknout si na to musím

přijde den kdy budu muset opustit tuto zem



v tento den pak prosím
zažehni tu svíčku,která vzpomene na okamžik
kdy jsem poprvé spatřil tvoje oči


byla to ta nejkrásnější chvíle
a snad jen a jen moje píle

¨
žes snad chvíli milovala moji osobu


nikdy nezapomeneš až budu zajíždet do hrobu.....



snad to bude za delší to čas


zbožňovat tě totiž chci zas a zas.....



lásko moje nejkrásnější...