Jako v kostele jsem se před tebou sklonila;
z kalichu, místo přijímání - hříchu se napila;
v půlnoci, když bouře citů strhla nás do pasti,
volals mé jméno - stál přitom na kraji propasti.
A já do tebe bez lítosti strčila.
*
Neměls mi už co dát.
TO je zase síla, letí letí.. Už nevyletí :)
03.04.2022 17:31:20 | Constantine
Nebo naopak převládá pocit,
když pročítám komentář.
Určitě "v tváři" záblesky.
V trupu blesky a pak hromy.
I neslyšící uslyšeli.
Před pádem dolů !
Jak z hloubky VÁGNÍ ?
Holubice vyletěly.
02.04.2022 01:21:59 | Fialový metal
A tomuhle nerozumím už vůbec. Coje vágní? Mám dojem, že jsem to napsala celkem jasně. :-)
02.04.2022 09:04:14 | Friday