Lahodná domovina ze rtů ti kane.
Pojď, staré songy oprášíme.
Lehnem na kanape u kamen.
Vinnou melodií omámím tě,
do klubka vlny zamotám.
Chtivě servu zbytky studu.
Vtisknu si tě do slabin
naivní a rozcuchanou.
Cítím, jak ti vzplanul klín.
Lačně hasím žhnoucí tělo.
Slastně vzdychneš retovím.
Neříkej mi, moje milá:
Ta horkost plane z jitřních vín.
Hmmmm....Majdi,žhavé jsou Tvé verše a to se mi líbí .-)
Pěkný večer a PPÚ...
29.06.2022 20:28:41 | Jarunka
Jojo, nejžhavější jaké jsem kdy napsala :-D Těší mě moc, že mají líbivý účinek :-) :-) PPÚ a krásné dny!
06.08.2022 12:04:58 | Majda
No chvály hodné, Majdo. Takhle si do slok pochytat rozpustilé verše*
Hezká báseňka a dnes, tolik každé hřejivosti je třeba*
10.04.2022 19:13:51 | šerý
Šeráčku, ty zkrátka umíš potěšit i laskavě povzbudit!! Děkuji!! Lehce jsem se ostýchala býti takto rozpustilá...:-)) ...ale nakonec jsem za to ráda! Prostě taková měla být :-)
11.04.2022 17:18:33 | Majda
Krásná báseň a něco mě připomíná a nevím co .)
10.04.2022 18:55:35 | Constantine
:-) Jsem ráda, že se zalíbila!!...to by mě zajímalo, co jen ti připomíná...škoda, přeškoda, že netušíš...:-)))
11.04.2022 17:04:30 | Majda
Moc dobrá báseň, přímo úrodná, jak krajina kolem Bučovic. Hezké čtení, děkuji.
10.04.2022 18:44:52 | blues