Tmavomodrá duha,
svět jen v tónech šedi,
hudba je má vzpruha,
oči marně hledí.
Chtěl bych býti s Tvojí duší,
v lásce topen jsem po uši...
Tmavomodrá duha
a svět soudců plný,
jejich srdce tuhá
chytají zlé vlny.
Soudí, ale neodsoudí,
život, mrcha, dál si proudí.
Svět je plný zloby
a nechápe lásku,
jsme otroci doby,
loutky na provázku.
Ale máme právo žíti,
společensky nezabití...
Chtěl bych žít svobodně,
každý den Tě vídat,
s Tebou vždy výhodně
chléb a touhu snídat...
Ale sny jsou jen pouhé sny,
zní to smutně, je to děsný...
Tmavomodrá duha...
tmavomodrá nálada se neomrzí :) Někdy se mi to ale převrací, že fajn, že prší. A taky se zjistí, kudy to do člověka kape, vylít sklep a opravit fasádu:) Trefil ses mi do nálady, Rosere
25.04.2022 08:08:28 | lawenderr
Ó, to jsem rád (=
Přiznám se, že mám rád déšť, především bouřky, kdy se setmí a v kraji zavládne tmavomodrá nálada (:
25.04.2022 09:29:16 | Roser
Kéž sny se v realitu změní,
kde byl smutek, ať už není...
Hodně štěstí, Rosere
24.04.2022 22:57:16 | Emily Říhová