jsi dívka, která sází mandloně
jsi dívka, která sází mandloně
jsi dívka která sází mandloně
jako když se o tvář otře noční motýl
zasvitnou tmou tvoje malé dlaně
jsme děti a milujeme se
zní to jak střelba v kostele
a ráno dosud nepřichází
a déšť co houstne v tanci sazí
šeptne ti běž... leť si do svý dálky
jen vítr tu zbyde který hraje
tu podivnou hru s nedopalky
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Cítím v ní nespoutanost té stránky života kterou jsem si léta letoucí odpíral pro zdrženlivost
Má to šmrnc příteli, i velmi dobré základy z nichž lehkost konečného vyznění vychází.
Zdráv buď a dávej o sobě vědět…
26.04.2022 06:03:43 | kudlankaW
Je to přesně jak napsala Maková panenka... zní nám v hlavě, fragmenty tvých veršů...je to zvláštní, ještě nikdy jsem si nepamatovala slova básně tak jednoduše jako ta tvá :)... máš štěstí básníku ;)
25.04.2022 23:01:31 | Malá mořská víla
Oslovuješ mě velmi! Ve Tvých slovech je zvláštní křehkost, která má velkou sílu, kontrast, atmosféru.
Výborné verše :)!
25.04.2022 22:49:46 | ukrytá v máku