cejch.

.






pražský nebe rulanský šedý
oči zavíráš na petlice
když piješ horkej vosk
bledý mihotavý svíce
mezi nás postavený
rozpálenýma rtama
mi pak cejchuješ tváře
světlem pouliční lampy
malovanou
mě vetknou do učebnic
až ráno na obzoru
rozplyne se v páře
až moje tělo najdou
s objetím zabaleným
v papíře ze světozoru
a cejchama čarodějnic
barikáda očních víček
ze stříbra ukovaná
rozechvělou rukou
postaršího veršotepce
v rozlousknutý skořápce
hrdla posledního člověka
už ani perla nečeká