Nádraží

V pórech se mi rosa sráží,
jsem jako stín staré vrby.
Čekám štěstí na nádraží,
hvězdy v nebi dávno zmrzly.

Doběhl jsem kousek další,
etap plnění svých snů.
Chmury moje láska plaší,
pod hladinu neklesnu.

Moje volby v našem světě,
žít a plakat, či se smát.
Beruško řvu Miluju tě,
nemusíš se stínů bát.