SLAMĚNKA
SLAMĚNKA
mít tak svůj dům
na lásky ulici
měla bych věžičku
v ní velkou ložnici
měla bych balkonek
s tepanou mříží
v noci bys přes okap
brousil a plížil
v těle i na duši
utěš mě drahý
udatný Artuši
nač mi mé vnady
stojím tu za oknem
záclonou skrytá
ve věži uvadám
a touha mnou zmítá
https://m.youtube.com/watch?v=6Mfwk_BeYr0
Komentáře (33)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
I slaměnky se trhají pro květy krásy, která přetrvává.A kdo ví v čem vězí nedobytnost věží. Láska si vždy najde cestu, milá Vivien.
04.05.2022 10:33:00 | Akrij8
Ty mi Jirko napíšeš vždy tak laskavou, tak přívětivou reakci, která už samotná je poetickým dílem. Moc děkuju, to se pozná, ve tvých komentářích, ta tvá čistá duše.
04.05.2022 15:26:04 | Vivien
Lepší, než kdyby slaměnku utrhl a přežvejkal nějakej vůl.
03.05.2022 20:12:22 | Kaprikorn
Musím se vrátit, aby můj koment nebyl vyložen chybně, fakt jsem se tu chechtala, právě cestuju vlakem a slečna vedle na mě udiveně kroutila krkem :-)
03.05.2022 20:40:26 | Vivien
To je aspoň reakce, hned se cítím líp, nenechám se přece kropit kdejakou, laskavý čtenář promine, "uslintanou hubou" :-), pardon ...
03.05.2022 20:17:42 | Vivien
...tak vyhoď ze své vížky kapesníček...a věř, že Tvůj rytíř není žádný zápecníček** ST*
03.05.2022 06:45:45 | Frr
poetická báseň
jež z úhlu muže
nabádá k odvaze
zvednout hlavu
a vyhledat pohled ženy
aby konal
a ochránil tak ,,květinu,,
aby ji činil šťastnou
čerstvou...
krásný výjev
s jistou dávkou neodvratné nostalgie
a přitom
ještě
plný naděje...
rád jsem pobyl a na chvíli se stal součástí
02.05.2022 10:30:08 | piťura
Maličko vybočuje tato má, každý má občas chvilku, den, kdy přiletnou myšlenky z opačného konce světa, tak děkuju Petře, žes mou výhybku "vzal na milost", dnes už jsem opět ve své koleji s nohama pevně na zemi. Případný Artuš tak nemusí riskovat život okapem k balkonku a postačí mu zvonek u dveří či mobil :-)
Kápls však i na to, že čas je spravedlivý, a tak nezbývá než naděje, a to není málo.
02.05.2022 21:37:35 | Vivien
se tady směju, protožes mi Vivien připomněla mé loňské "Locikování"... a ráda bych jej tedy letos neprovozovala, leč už se mi na zahrádce pod věží, začaly hemžit ježibabky:/ :)
a ST*
02.05.2022 08:36:28 | Sonador
Klobouk smekám z podhradí.
02.05.2022 07:47:24 | Fialový metal
Ale já být Waldou, cestu k Slaměnce, bych měl snadnou. Zazpíval bych o Zuzaně, o zámeckých schodech. Vyznal lásku v erotogeních bodech.
Ale jsem Bajajou, neb hloupím Honzou - jen? Vnadnou představou sveden, po tisící okouzlen.
Možná v příštím životě... až budu kocourem, protáhnu se k tobě, vikýře otvorem.
Tak to není od tebe hezké a jen lstivá provokace, Vivien. Artuš zhubl v rakvi na kost a já se na tu věžičku, taky už nevydrápu!
01.05.2022 23:53:40 | šerý
Čtením se báseň mění. Inspiraci mi dal Daniel Hevier, jeho víc jak třicet let stará kniha krátkých povídek, jedna z nich začínala větou Staré ženy sú slamienky, ich krása sa pomaly vytracá, kým... K tomu mi ani žádný polibek od udatného pod rozkvetlou třešní, a myšlenky se zatoulaly, právě dnes, kdy jsem se toulala stověžatou Prahou a obdivovala malebná zákoutí i rozkošné balkonky, co přímo vyzývaly svým pojď dál. Kdybych tušila milý šerý, že čteš za zrcadlem okem muže, ucítil bys mou dlaň. A četli bychom spolu. A možná do ní vdechli ještě víc ze sebe. Děkuju, za tento komentář, stává se, že ráno vidim svět jinak, v lepším světle, možná i slaměnka si trochu vláhy ještě dopřeje, než bude ozdobou ve vazbách kytic.
02.05.2022 00:41:53 | Vivien
Taky se mi moc líbí. ST a pozdrav z Prahy. Daniela
01.05.2022 21:15:21 | danaska
A já mohu danasko tentokrát poslat poděkování taky z Prahy, na pár dní jsem tu na návštěvě.
01.05.2022 22:44:17 | Vivien
Pěkná, líbí se mi .)
01.05.2022 21:11:23 | Constantine