Útěk není má cesta

Odejít dle mého není cesta,
bez tebe se cítím nesvá.
Můžeš nadávat, můžeš řvát,
ale za nás dva se budu rvát.

Někdy to vůbec není snadné,
občas mě vztek ovládne.
Ale ta nálada pomine a zhyne,
co k tobě doopravdy cítím potom zbyde.

A já cítím vděčnost nekonečnou,
od tebe mě ani násilím neodvlečou.
Když do očí se ti zadívám,
zřetelnou vizi vnímám.

Chtěla bych se do nich dívat každý den,
jen tobě jsem opravdu ukázala, kdo jsem.
A už chci jen tebe jako svou oporu vnímat,
dokud budu tenhle vzduch dýchat.

Chytřejšího muže jsem si nemohla přát,
jsem připravena všechno jen tobě dát.
Dám ti něhu, lásku, pochopení, radost,
ale taky obavy, žárlivost a zlost.

Dám ti všechno, co se ve mně skrývá,
má mysl tě jako důvěryhodnou osobu vnímá.
Důvěra je klíč a já se bez něj od tebe nehnu,
budu o to usilovat, vím, že si ho od tebe jednou vezmu.

Až tu důvěru získám, budu o ní pečovat,
nemusíš se bát mi ji věnovat.
Budu ji s láskou střežit,
to mi můžeš věřit.