Slzám je to fuk...

Slzám je to fuk,
zda jsi dívka nebo kluk.
Celý svět tě ubíjí, brečíš,
blízcí tě zradily a na dně klečíš.
Nevidíš přes tu slanou vodu z očí,
brečíš a hlava se ti z toho točí.
Nežádáš o pomoc, chlap jsi přece.
Tvé srdce topí se v proplakané řece.
Nemůžeš říct, že chybí ti její smích, tvář,
že chybí ti jejích očí zář.
Ledem si své srdce chráníš,
další lásce se jen bráníš.
Marně, Amor tupím šípem trefil tebe,
nebe pálí, peklo zebe.
Svět smyslu pozbývá,
přemýšlíš s kým je, kdo její srdce dobývá.
Kdo ji líbá, kdo ji hladí.
kdo ji má v náruči či zda ji svádí.
Brečíš a do ruky si bereš nůž,
říkáš si:Tak udělej to už!
Žít a trpět, či zemřít ať trpí jiní,
ať trpí ti co jsou tím viní.
Dvě možnosti máš.
Tak jaké přednost dáš?
Tu správnou možnost si zvol,
smrtí vyléčíš svůj světabol.
Jen jediné bodnutí a srdce už nebuší.
Proč taky?
Život mu nesluší.
Tak znovu je o jednoho zoufalce míň
a v duchu říkám si:Už tiše zhyň.
Pozdě lituju svého činu,
však jen v sobě hledám vinu.