Ztracený sen

V letní noci seno voní,
má milá však slzy roní.
Nepřišel on na to místo,
ona má ho ráda, přesto.

Pohádka tu nezačíná,
končí u sklenice vína,
ona pláče sama doma
a on v srdci radost nemá.

Dnes již nejsou princové,
ani zámky růžové.
Přesto není obyčejná,
vždycky byla trochu jiná.

Věřila, že láska je.
Její sen však roztaje.
Mizí v dáli tichých dnů
na hřbitově krásných snů.

Oba o tom druhém sní,
ona chce být s ním, on s ní.
Jejich osud se nesejde,
každý svou cestou jde.